Proč mě pořád přehlížíš?
Proč děláš, že to netušíš?
Proč ze mě děláš blbce?
Já to snáším trpce!
Proč nevšímáš si mích pohledů?
Proč nebereš na mě ani jeden z ohledů?
Proč mi jen srdce ničíš?
Víš přece, že mě trápíš!
Proč stůj co stůj chodíš za jinou?
A mojí tvář máš vzdálenou?
Proč ji objímáš a hladíš?
Když víš že mě tím raníš?!
Proč nechceš poznat ani ždibec lásky?
Proč, když přemýšlíš, tvoří se ti roztomilé vrásky?
Proč tě vidím stát pořád přede mnou?
Když nemůžu se k tobě přivinout?!
Proč máš tak svůdně tmavé řasy?
Proč tvé oči jsou plné něhy a krásy?
Proč mi připadáš jak sen?
Sen, který se mi dere z myšlenek ven...
Proč nemůžu tě chytnout za ruku?
Proč svět cítím jakoby bez zvuku?
Proč jsem poslední dny jenom nešťastná?
Proč mi přijde, že je i ve dne tma?
Proč vidím všude neštěstí?
Proč se chci řezat do zápěstí?
Proč neznám pocit odmítnutí?
Teprve teď mi došlo, jak strašně bolí...
Proč chci radši umřít než tohle prožívat?
Proč si nemůžu radši s tebou užívat?
Proč musím poznat zlomené srdce?
Myslela jsem, že to nepřijde, ale - přece...
Proč mě nechceš?
Proč tak krutý seš?
Proč je mi to tak moc líto?
Proč tolik bolí to?!
Proč chci abych se nikdy nenarodila?
Proč bych se nejradši na místě zabila?
Proč se mi do hrobu chce tak předčasně?
Svoji budoucnost vidím nejasně...
Proč tě tak moc miluji?
Proč tě k životu potřebuji?
A proč ty mě nemáš rád?
Proč? Proč nemohu se už dál smát?!
Proč děláš, že to netušíš?
Proč ze mě děláš blbce?
Já to snáším trpce!
Proč nevšímáš si mích pohledů?
Proč nebereš na mě ani jeden z ohledů?
Proč mi jen srdce ničíš?
Víš přece, že mě trápíš!
Proč stůj co stůj chodíš za jinou?
A mojí tvář máš vzdálenou?
Proč ji objímáš a hladíš?
Když víš že mě tím raníš?!
Proč nechceš poznat ani ždibec lásky?
Proč, když přemýšlíš, tvoří se ti roztomilé vrásky?
Proč tě vidím stát pořád přede mnou?
Když nemůžu se k tobě přivinout?!
Proč máš tak svůdně tmavé řasy?
Proč tvé oči jsou plné něhy a krásy?
Proč mi připadáš jak sen?
Sen, který se mi dere z myšlenek ven...
Proč nemůžu tě chytnout za ruku?
Proč svět cítím jakoby bez zvuku?
Proč jsem poslední dny jenom nešťastná?
Proč mi přijde, že je i ve dne tma?
Proč vidím všude neštěstí?
Proč se chci řezat do zápěstí?
Proč neznám pocit odmítnutí?
Teprve teď mi došlo, jak strašně bolí...
Proč chci radši umřít než tohle prožívat?
Proč si nemůžu radši s tebou užívat?
Proč musím poznat zlomené srdce?
Myslela jsem, že to nepřijde, ale - přece...
Proč mě nechceš?
Proč tak krutý seš?
Proč je mi to tak moc líto?
Proč tolik bolí to?!
Proč chci abych se nikdy nenarodila?
Proč bych se nejradši na místě zabila?
Proč se mi do hrobu chce tak předčasně?
Svoji budoucnost vidím nejasně...
Proč tě tak moc miluji?
Proč tě k životu potřebuji?
A proč ty mě nemáš rád?
Proč? Proč nemohu se už dál smát?!
Páni krááásny.